Jóga

Jóga (v dévanágarí योग, v původním konkrétním významu znamená jho, nejbližší český překlad spojení) znamená obnovení spojení individuálního Já (Átman) s universálním Bytím (Brahman (=Brahma) / paramátman). Sanskrtský výraz jóga, odvozený od slovního kořenu judž, má mnoho různých významů, z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit, jednota nebo ovládnout.

Nejstarší zmínky o józe pocházejí z bráhman (900 až 500 př. n. l.) jako o asketických praktikách světců. V upanišadách se mluví o způsobech meditace a uctívání, které pochází z let kolem 900 př. n. l. Nejznámější zmínky o józe pocházejí z Bhagavadgíty (200 př. n. l.) a Pataňdžaliho jóga súter (300 až 200 př. n. l.).

Přehled

Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (ahankára); toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými, neboť se upínáme na dočasnou hmotnou existenci v podobě našeho hmotného těla a hmotného světa, které jsou zdroji utrpení (duhkha). Podle filosofie jógy je pravou podstatou života věčné bytí (sat), vědomí (čit) a blaho (ánanda). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (mókša). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy (daršany) různě definována.

Bhagavad Gita

Související informace naleznete také v článku Bhagavadgíta.

Bhagavadgíta, v dévanágarí: भगवद् गीता, a v českém překladu „Píseň Vznešeného“, je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy nazývané také daršany. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata (kapitoly 25–42 knihy Bhíšmaparvan). Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l.

V Bhagavadgítě je sanskrtské slovo jóga užito v mnoha spojitostech a významech:

• Karmajóga – jóga nesobecké činnosti. Jógin se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým bytostem; touto jógou se očišťuje charakter člověka, mysl i vědomí.
• Bhaktijóga – jóga lásky a oddanosti; v této józe žák, bhakta, uctívá božstvo v některé jeho podobě či formě (Višnu, Šiva ap.) a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jógin dosahuje osvícení.
• Džňánajóga – jóga poznání a moudrosti; jógin takto dospívá k sebepoznání a osvícení studiem a meditací.

Jóga sútry

Související informace naleznete také v článku Pataňdžali.

Pataňdžali (v dévanágarí पतञ्जलि ) je znám jako autor jóga súter a obšírného komentáře Mahábhášja na Pániniho Osmero pojednání (Aštadhjájí), kde komentuje sanskrtskou gramatiku. Není ale dokázáno, že obě tato díla pocházejí od téhož autora; jeho nejznámějším dílem jsou Jógasútry, které komponoval v letech 200 až 150 př. n. l. Podle Pataňdžaliho samádhipáda je jóga:

योगश्‍चित्तवृत्तिनिरोधः (jógaš čitta-vrtti-niródhah) – zastavení proměn mysli – Jóga sútra, samádhipáda 1.2

a vysvětluje v sadhanapáda osm odvětví jógy (jógánga ánušthánád), závislých na stavu vědomí (džňánah díptih), které vedou ke sjednocení (vivékah khjátéh):

Vrks ásana

1. Jama – vývojem správného jednání – pravdivost (satja), nenásilnost (ahimsá) nesobeckost (astéja), mravnost (brahmačarja) a bezmajetnost (aparigraha);
2. Nijama – vývojem duchovních hodnot – čistota (šauča), soucit (santóša), askeze (tapas), studium véd (svadhája), oddanost Nejvyššímu pánu (íšvarapranidhána);
3. Ásana – vývojem držení těla (klasická hatha jóga);
4. Pránájáma – vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu;
5. Pratjáhára – vývojem nelpění na objektech smyslů;
6. Dháraná – vývojem zaměření smyslů;
7. Dhjána – vývojem meditace o paramátman;
8. Samádhi – vývojem spojení s paramátman;

Cesty

Lidé se liší svými city, myšlenkami, cíli a zálibami. Proto také existují různé jógové cesty, které vyhovují odlišným sklonům a vlohám různých lidí. Nejsou od sebe zcela oddělené; jsou spolu naopak navzájem provázány:

• Karmajóga se zabývá činy, jejich příčinami a následky. Každý skutek působí na tělo, mysl a vědomí, a podle úmyslu a etické hodnoty, s níž byl vykonán, pak vypadá i výsledek.

• Bhaktijóga je cestou oddanosti a lásky k Bohu i celému stvoření – k lidem, stejně jako ke zvířatům a celé přírodě.

• Rádžajóga je nazývána také královskou cestou jógy nebo osmistupňovou stezkou. Je to cesta sebekázně a zahrnuje mimo jiné i techniky, které jsou nám známy – ásany, pránájámy, meditace a krije.

• Džňánajóga je filozofická cesta. Studiem, cvičením a praktickými zkušenostmi vede k sebepoznání a k rozlišení mezi skutečností a neskutečností.

• Hathajóga znamená disciplinované cvičení a jednání s využitím síly vůle a energie. Hathajóga zahrnuje šest očistných technik, šat krijí neboli šat karem.

Jóga v Česku

Průkopnicí jógy v Československu byla Milada Bartoňová (1917–2008), Československo navštěvovali na pozvání vládních představitelů čelní představitelé jógy např. André van Lysebeth, Mukund Vinájak Bhóle, Vishnudevananda Saraswati z Kanady, Višvaguru Mahéšvaránada z Vídně a jiní. Širší veřejnosti byla roku 1972 zpřístupněna kniha André van Lysebetha Jóga a Tělovýchovná jednota Jóga Olomouc vydala v roce 1979 knihu Jaroslava Šedivého (1926–2002) Jóga očima lékaře. Lékaři studovali účinky jógy v Indii ve střediscích Višvayatan Jóga ášram v Novém Dillí, v Kaival yadhama a Yoga Institute Santa Cruz v Bombaji, dále pak v Yoga Sadhana Kerndra v Benáresu. Tato střediska prováděla na mezinárodní úrovni výzkum léčebných účinků jógy; takto získané poznatky byly aplikovány v psychiatrii a ve střediscích vrcholového sportu v Československu. V české medicíně jsou z pohledu praxe a ověřených zkušeností využívány některé prvky jógy v rehabilitačním lékařství; je třeba mít na paměti, že ne všechny prvky jógy jsou bezpečné.

Kritika

Bengálský marxistický filosof Debíprasád Čattopádhjáj (দেবীপ্রসাদ চট্টোপাধ্যায) napsal o józe:

„

Tato cvičení nás vedou zpět k primitivním dobám, k exotickým ritům divochů, v nichž nalézáme všechny druhy kouzelnictví, které je prováděno s představou, že budou získány podivuhodné síly, jež však není ničím jiným než nejnamáhavějšími cvičeními k přivození chorobných duševních stavů.

“

Odkazy

Literatura

v češtině

• JANÍČEK, Rudolf; SKŘIVÁNEK, Jaromír. Bhagavadgíta, neboli, Zpěv Vznešeného. Praha: Supraphon, 1989. 212 s. (Lyra Pragensis; sv. 98). Dostupné online. ISBN 80-7059-007-6. 
• FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Bhagavadgíta. Praha: Votobia, 2000. 243 s. Dostupné online. ISBN 80-7220-028-3. 
• LYSEBETH, André van. Jóga: lekce jógy (původním názvem: Ma séance de yoga). 1. vyd. Praha: Argo, 2000. 337 s. ISBN 80-7203-272-0. 
• MAHÉŠVARÁNANDA, Paramhans svámí. Systém Jóga v denním životě (původním názvem: System Yoga im täglichen Leben). 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2006. 446 s. Dostupné online. ISBN 80-204-1277-8. 
• PRABHUPÁDA, A. Č. Bhaktivédánta Svámí. Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání: s původními sanskrtskými texty, přepisem do latinského písma, českými synonymy, překlady a podrobnými výklady. Praha: Bhaktivédánta Book Trust, 1998. 926 s. ISBN 91-7149-405-7. 
• VACEK, Jiří. Základy jógy a mystiky: Praktická učebnice vnitřního života. 2. vyd. Praha: J. Vacek, 2006. 701 s. ISBN 80-239-8508-6. 
• ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2004. 446 s. Dostupné online. ISBN 80-86685-34-9. 
• ZBAVITEL, Dušan; VACEK, Jaroslav. Průvodce dějinami staroindické literatury. 1. vyd. Třebíč: Arca JiMfa, 1996. 537 s. Dostupné online. ISBN 80-85766-34-5. 

v cizích jazycích

• YOGI, Maharishi Mahesh. Bhagavad-Gita: A new translation and commentary. Fairfield, Iowa, USA: MIU Press Publication U1-17-975, 1976. ISBN 0-89186-000-2. (anglicky) 
• RADHAKRISHNAN, S. The Bhagavadgítá. San Francisco, USA: Harper Collins, 1993. Dostupné online. ISBN 81-7223-087-7. (anglicky) 
• TAIMINI, Dr. I. K. The Science of Yoga, The Yoga-Sutras of Patanjali. San Francisco, USA: Quest Books, 1999. ISBN 81-7059-001-9. (anglicky) 
• MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. Delhi, India: Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky) 
• FLOOD, Gavin. An Introduction to Hinduism. Cambridge, Anglie: Cambridge University Press, 1996. Dostupné online. ISBN 0-521-43878-0. (anglicky) 

Související články

• Hatha jóga
• Bhagavadgíta
• Pataňdžali
• Pánini
• Upanišady
• Brahman
• Májá
• Kundalini jóga
• Relaxační techniky pro děti
• Dancejóga

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jóga na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo jóga ve Wikislovníku
• Dílo Jóga sútry ve Wikizdrojích
• Dílo Bhagavadgíta ve Wikizdrojích

Autoritní data	NKC: ph114850 PSH: 9395 BNE: XX527235 BNF: cb11933824d (data) GND: 4067199-9 LCCN: sh85149174 NDL: 00574263 NLI: 987007531833805171 TDVİA: yoga

Portály: Jóga | Hinduismus